Poutní místo Dub nad Moravou nalezneme asi 8 km jižně od krajského města Olomouc. První písemné zmínky o dnešní obci jsou z roku 1141, kdy je uváděna zdejší osada jako majetek olomouckého biskupského kostela.

V roce 1232 ji olomoucký biskup Robert daroval olomouckému kapitulnímu proboštství. Již v té době zde byl kostel s farou. Kolem roku 1470 byl na místě původního kostela postaven nový chrám, na kterém o 100 let později byla pravděpodobně provedena částečná přestavba a přistavěna věž. Začátkem 18. Století byl v kostele umístěn obraz - dřevorytina zobrazující Pannu Marii s žehnajícím děťátkem, který pochází z doby kolem roku 1725. Jedná se o byzantskou černou madonu a jsou zaznamenána četná uzdravení, která se udála v její přímluvě a která jsou zaznamenána v protokolech uložených v archivu města Olomouce.

Z důvodu velkého přílivu poutníků byla v 18. stol. zahájena stavba nového chrámu, která byla v letech 1734-1756 provedena stavitelem Jiřím Kličníkem z Brna podle návrhu  Pavla Malnovského ze Slavkova. Nový chrám byl postaven v barokním stylu jako jednolodní, dvoupatrový. Z vnější strany je obestavěn krytým podloubím, které vytváří v patře vnitřní ochoz. Součástí interiéru kostela jsou čtyři kaple - Panny Marie lurdské, sv. Anny, sv. Josefa a sv. Terezie od Ježíška.

Na hlavním oltáři, který je zasvěcen očišťování Panny Marie a jehož autorem je Gottfried Fritsch z Tovačova, je umístěn obraz od Josefa Sterna z Brna. Po bocích hlavní chrámové lodi je umístěno osm postranních oltářů.

Na kůru se nachází varhany z 18. století od významného brněnského varhanáře Jan Výmoly, které patří k několika málo dochovaným barokním nástrojům.

Vnější dominantou chrámu je mohutné průčelí se sochařskou výzdobou, kdy nad hlavním vchodem je umístěno sousoší sv. Rodiny a dále jsou zde sochy Neposkvrněného početí Panny Marie, sochy sv. Cyrila a Metoděje, sv. Václava a sv. Ludmily.